Tentokrát jsem si vybrala téma, jak řešit zahlcenost úkoly. Znáte to, ze spousty stran vám lítají úkoly a vy vlastně nevíte, do čeho se pustit dřív. A nejhorší je, že tušíte, že ten váš seznam úkolů je tak dlouhý, že se nevejdete do času, který na PPCčka nebo danou firmu máte. 

Další odkazy na naše podcasty:

• SoundCloud: https://on.soundcloud.com/C1jgE
• Spotify: https://spotifyanchor-web.app.link/e/z9fcccYpjzb
• Apple podcasty: https://podcasts.apple.com/cz/podcast/ulab-ppc-brainfood/id1682305596?l=cs

My PPCčkaři máme spoustu zdrojů úkolů – “zadavatelů”, kteří nám zadávají úkoly. O kom mluvím?

1. Plány z reportů: na měsíční bázi si plánujeme aktivity, které by měly mít největší dopad na námi spravovaný účet. V uLabu posíláme každý měsíc report, ve kterém popisujeme, co se dělo minulý měsíc, jaký dopad měly naše aktivity během měsíce a posíláme plán, co budeme dělat následující měsíc. 

2. Pravidelné úkoly: pravidelně řešíme určité kontrolní aktivity v účtu, které by měly pomoct předcházet problémům. Říkáme  jim “FuckUp Prevention Activities”, aby bylo jasné, proč se ty úkoly dělají – že nám mají odhalit problémy v účtu nebo místa, která máme řešit. Dost často se přitom stává, že ty preventivní aktivity uděláme, ale z toho vyplynou další věci, další úkoly, které by se v tom účtu měly udělat. Takovým úkolem může být třeba –  “podívej se na sestavy s vysokým CPA” nebo “podívej se na sestavy s nízkým CTR” – na to se podíváme, ale ještě musíme vyřešit, co s tím máme dál dělat, jak to posunout. A to je teprve to, co zabere ten čas. Nebo jiný příklad – “srovnej si výkon Google a Skliku” – ok, to si srovnáme, to je rychlovka. Ale potom to hlavní je, aplikovat to, na co jsme u toho přišli, co třeba v Skliku chybí.

3. Ad hoc aktivity, které mají zachránit výkon: Jedna věc je, co jsme si naplánovali na celý měsíc, jenomže najednou v půlce měsíce třeba vidíme, že to nefunguje tak dobře. Potom vymýšlíme, co s tím. Já mám teď v hlavě spoustu příkladů B2Bčkových aktivit – třeba vymýšlíme spuštění nového e-booku nebo nasazujeme jiné kreativy nebo třeba místo optimalizace na konverze na Facebooku zkoušíme lead gen… Jenže těch možností, jak zachránit výkon můžeme zase vygenerovat spoustu. 

4. Google recommendations: pravidelně na nás vyskakují věci, co bychom v účtech měli dělat, rady, jak vylepšit výkon. 

5. Google accounti, Sklik konzultanti, Meta konzultanti: radí nám jak a co vylepšit, co bychom ještě v kampaních mohli udělat, abychom měli lepší výkon. Super – někdy ale zase spousta tasků navíc, které si musíme nějak seřadit do toho našeho velkého seznamu úkolů, aby to dávalo smysl.

6. Klienti: Někdy to jsou velké věci – spustili jsme nové produkty, máme novou akci – předtím nemůžeme nijak uhnout, to je jasně dané. Ale někdy to může být třeba – “pojďme otestovat novou landing page”, “pojďme otestovat nové headliny”,  “co kdybychom zkusili novou zemi nebo jazyk” – a tam už ta priorita je mnohem míň jasná, kdy se do toho pustit.

Člověk s těmito 6 zdroji zadavatelů úkolů potom má opravdu hlavu plnou a říká si – tak, a co teď, co mám dělat dřív? Protože všechno pravděpodobně nestihnu! Jak se k tomu postavit? Už jen proto, že pak máme pocit, že daný účet není dobře nastavený, že tam pořád máme jakoby nějaký dluh.

Mně hodně pomáhá jít navrch, jít o úroveň výš – začít si od cíle. Tedy jít v tom všem frmolu a seznamu úkolů nahoru nad ten frmol – a říct si – dobrá, jaký máme cíl, čeho máme dosáhnout? A potom jít zase o úroveň níž a říci si – jakou metriku musíme posunout, abychom tohoto cíle dosáhli? A teď si ten cíl konkretizujeme – definujeme si konkrétní cíle na úrovni kampaní – třeba mít určitý objem konverzí nebo mít určité revenue. A pak jde o to, pokládáme další otázky – pokud chceme tohoto cíle dosáhnout, jaký máme mít konverzní poměr? Jak moc bychom museli zvýšit objem prokliků, abychom dosáhli daného objemu revenue? Díky takovému zjednodušení si člověk ujasní, s jakou hlavní metrikou pohnout a jaké konkrétní aktivity dále navázat.

Toto hodně řešíme v našem kurzu, kde povídáme, jaké konkrétní metriky lze řešit a jaké z toho pak plynou aktivity.

Takto vypadá rozhodovací strom, podle kterého se rozhodujeme:

A to je ten klíč – ve chvíli, kdy máte zprioritizované vaše úkoly, tak víte, že teď se pustíte do úkolů, které budou mít největší dopad na váš účet. A nebudete mít špatný pocit, že něco nestíháte nebo že vám něco uniká. Tohle mi velmi pomáhá mít vnitřní klid a vědět, že se o účty staráme tak, jak nejlíp umíme.